Je situace opravdu tak znepokojivá, že nelze zrušit přijatá opatření? Je na místě je držet v platnosti další týdny či dokonce měsíce? … Podívejme se na jednotlivé statistické údaje u nás a z okolních států. Zjišťujeme, že z pohledu epidemiologického je zcela zásadním ukazatelem počet nemocných v porovnání k celkovému počtu obyvatel. Jedno z kritérií, které vypovídá o počínající epidemii, je počet nemocných na 100.000 obyvatel. Bylo již řečeno, že například u chřipky jde v České republice o hranici 1600 – 1800 případů. V současné době k 28.4.2020 máme v České republice po masivním testování 7486 případů koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2). Celkem tedy pouhých 69 nakažených na 100.000 obyvatel!

Pokud si dohledáme starší zprávy a vyjádření epidemiologů, tak shledáváme, že současný vývoj situace odpovídá optimistické variantě (viz. predikce z 1.4.2020 státního zdravotního ústavu). Při této optimistické variantě bylo sdělováno, že budou uvolňována přijatá opatření. V prohlášeních vládních politiků před Velikonocemi se pak objevují vyjádření, že po Velikonocích se začnou opatření uvolňovat. Zde však dochází k rozdílnému výkladu pojmu, co si asi každý představuje pod uvolňováním opatření, zda rozvleklé rozvolňování po jednotlivostech anebo rázné a jasně definované uvolnění. S ohledem na celková data nakažených a závazný pandemický plán pro Českou republiku a počty hospitalizovaných v režimu intenzivní péče do 100 jedinců, a to nikoli s diagnózou výlučně na koronavir, bychom čekali, že se musí přijatá opatření uvolnit okamžitě. Opak je však pravdou, vláda navrhuje nouzový stav dále prodlužovat a chránit nás před neviditelnou hrozbou. Stále nemůžete této situaci uvěřit, proč se svět zbláznil a rozhodl si vytvořit oproti jiným i vážnějším virovým onemocněním ze SARS CoV-2 takového strašáka?

Ze sousedních států, které přijaly podobná opatření jako Česká republika, má Rakousko 174 nakažených na 100.000 obyvatel a Německo 191 nakažených na 100.000 obyvatel. Připomeňme vyjádření epidemiologů i v porovnání s predikcí vývoje situace pro optimistickou variantu z 1.4.2020, která nám předpovídala ke konci dubna 6.000 nakažených, pesimistická pak 30.000. Přijatá opatření byla odůvodňována zabráněním masivního onemocnění populace, tedy byla zde primární snaha, aby vývoj onemocnění nebyl ještě horší než v pesimistické variantě. Přepočtěme si pesimistickou variantu v poměru na 100.000 obyvatel a zjišťujeme počet nakažených 300. Pokud by tedy nebyla zavedena ochranná opatření, měl se počet nakažených zvýšit nad 300 osob na 100.000 obyvatel. Jak však ukazuje švédská zkušenost, tyto scénáře se nenaplňují. Ve Švédsku je k dnešnímu dni 190 nakažených na 100.000 obyvatel.

Hlavní švédský stratég v boji proti nákaze, epidemiolog Anders Tegnell je člověkem, který se vzepřel celosvětově živené panice. Výsledky ze Švédska ukazují, že toto snažení mělo svůj smysl. Zdravotnictví je ve Švédku funkční a nekolabuje, lidé důvěřují své vládě a nešíří se překotně panika, kterou známe z českých médií. Lidé nejsou zahlcováni nepodstatnými informacemi, kdo další se nakazil a kdo umřel na koronavirus, aby se vzápětí již v tichosti dozvěděli, že daný pacient měl například rakovinu, mozkovou cévní příhodu či jiné onemocnění neslučitelné se životem. Švédové se více zaměřují na objektivizovaná zpravodajství. Anders Tegnell má zájem, aby to zdravotnický systém zvládl, což mu jednoznačně vychází, neboť i ve Švédsku se počet nově nakažených snižuje a zdravotnictví je plně funkční. Zároveň se Tegnellův úřad snaží vyvarovat drakonickým opatřením, jimiž jsme svědky u nás a v sousedním Rakousku či Německu a dalších státech. Jediným zákazem ve Švédku je tak zákaz veřejných setkání s více než 50 lidmi.

Švédové přijali níže uvedená doporučení, která nečiní v praxi potíže. Švédská agentura pro veřejné zdraví doporučuje všem, kteří mají příznaky, dokonce mírné, aby se vyhnuli sociálnímu kontaktu, aby se zabránilo infikování ostatních. Komu není dobře, má zůstat doma a po odeznění potíží mají dané osoby počkat alespoň dva dny poté, než se vrátí do práce nebo do školy. Osobám starším 70 let se pak doporučuje, aby v co největší míře omezily kontakt s jinými lidmi. Daná doporučení by jistě nikomu z Čechů nečinila potíže je dodržovat, vždyť u nás nosila nemalá část populace roušky, aniž by byly povinné. Na švédském příkladu se však ukazuje, že nedošlo k nekontrolovatelnému nárůstu počtu nakažených, naopak počty nakažených stoupají středním tempem, pokud na to nahlížíme optikou predikce v České republice ovšem již při přijatých drakonických opatřeních. Ukazuje se, že kdyby vláda pouze omezila počty shromažďovaných osob a vydala by doporučení jako ve Švédku, tak by se z epidemiologického hlediska v České republice nic nestalo.

Možné je na závěr odkázat na statistiky opravdu jen závažných případů chřipky, jak je zveřejňováno Státním zdravotním ústavem. Do této statistiky jsou uváděny jen ty případy, které naplňují definici SARI: horečka ≥ 38°C, kašel, hospitalizace v režimu intenzivní péče, rozvoj příznaků v intervalu 10dní. Tedy nejedná se o běžné virózy a průběh onemocnění na koronavirus je u řady postižených popisován ještě mírněji než pro závažné případy chřipky. Přesto byl celkový počet hlášených závažných případů chřipky (SARI) vyžadujících hospitalizaci v režimu intenzivní péče v sezóně 2017/2018 667 hospitalizováno z toho 261 úmrtí a v roce 2018/2019 hospitalizováno 625 a z toho 195 úmrtí. Ptáte se proč Vás televize či noviny v minulosti v souvislosti s těmito závažnými případy chřipky mediálně detailně neseznamovaly s jednotlivými nakaženými a zemřelými? Proč se těší tento virus takové popularitě, kterou si nezaslouží? Zjišťujeme, že odpovědi na tyto otázky nemají žádné racionální zdůvodnění.

Ukazuje se, že vláda neumí tento rozjetý vlak zastavit. Opozice se vesměs stala neschopným protivníkem a není zde silný hlas po zastavení tohoto šílenství. „Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula na tiskové konferenci po jednání vlády nás seznámil v tom smyslu, že se opatření dříve neuvolní, pokud se situace výrazně nezlepší.“ Na co však chtějí úředníci čekat? Až virus zcela zmizí? Taková nereálná přání však vážně zlikvidují naší ekonomiku, naší zem. Jistě řada lidí je spokojena být za vyplácenou náhradu mzdy bez plnění pracovních povinností doma, ale přiznejme si, takové chování není zodpovědné. Mysleme na naše děti, buďme prozíraví, nezanechme jim rozvrácenou zemi, ve které se jednou bude bojovat o zdroje a suroviny.

Autor: Lukáš Havel | Zdroj: www.nezz.cz